Oslava narozenin je velký den každého chlapečka i holčičky. Většinou vědí, zvláště ti o něco větší, kdy ten to propukne, protože jim to rodiče řeknou. Často se těší tolik, že jsou „jako utržení ze řetězu“ A pak je jim stejnými rodiči vyhrožováno, že k narozeninám nic nedostanou, protože zlobí. Avšak jestliže dítko prožilo, že je rodiči milováno, dobře ví, že je to jen takové „bu…bu…bu“ a klidně zlobí dál. Konečně se to malé „zlobidlo“ dočkalo: narozeniny jsoutady!
Dokonalá oslava
Napřed sfouknout svíčky na dortu a pak přijmout gratulace. V řadě před ním stojí maminka s tatínkem, babička s dědečkem, co bydlí v Pelhřimově, a pak druhá babička s dědečkem, co se za nimi jezdí do Hulína. A tety a strýcové, bratranci, sestřenice, a na konci stojí kamarádi, které si mohl pozvat. Blahopřání se poslouchá jen tak na půl ucha. Konečně může začít rozbalovat! Nedočkavě, roztřesenými prsty trhá papír, pozorován dětmi i dospělými. Ti první sledují, jakou radost dárky vyvolaly, ti druzí zase dychtivě pozorují, co dostal. Je čas na hostinu. Je parádní! Dort, Cola, brambůrky, chlebíčky, slané tyčinky, bonbóny. Mlsy, které se zas tak často nekupují. Od jídla se odbíhá k dárkům a naopak. Každý se cpe, co hrdlo ráčí, až břicho bolí. No co, narozeniny jsou jednou do roka. Ale k dokonalé oslavě narozenin stále něco chybí. A tím něčím je kouzelník!
